Hostitel

 Napsala: Stephenie Meyerová

Nakladatelství: Tatran

Počet stran: 552

Vazba: pevná s přebalem

 Zemi ovládli mimozemšťané. Nejsou to obvyklé zelené postavičky s tykadly, ale stříbrní tvorové podobní husté hmotě. K přežití potřebují tělo, potřebují hostitele. Jenže ne všichni lidé se nechali bez problémů ovládnout. Existují skupiny divokých lidí, kteří raději zemřou, než aby se podvolili. Mezi ně patří Melanie. Jednou je ale neopatrná a parazitující duše  ji chytnou.

Poutnice je duše. Prošla si již devíti životy a mezi svými se těší popularitě a zvědavosti. Jelikož má už nějaké zkušenosti, je Poutnice vsazena právě k Melanii.

Co se ale stane, když k Poutnici začne „odstraněná“ Melanie promlouvat? Vypátrá Poutnice úkryt ostatních divokých lidí? Zradí Melanii a vybere si bezstarostný život nebo půjde tvrdě přes překážky a bude svobodná?

Protože jsem čirou náhodou neměla absolutně žádné plány, co se týkalo velikonočních prázdnin, rozhodla jsem se udělat takový menší re-reading knížky Hostitel od autorky Stephenie Meyerové. Na román jsem narazila asi nějaký rok a půl zpátky, kdy jsem po něm šáhla hlavně kvůli jeho tloušťce, která ve mně probouzela jakési něžné uspokojení, že jsem měla chuť jenom celý den ležet a hladit můj nejnovější úlovek. Každopádně, když jsem ji dočetla, hrdě jsem ji uložila do knihovny všem na oči a dlouho jsem na ní nesáhla. Z části díky povinné četbě a z části díky hromadě nových knih.

Pro mě osobně bylo velké pozitivum tloušťka knihy. Prostě miluju tlusté knížky, které nebudu mít jenom na jeden zátah. Co se týče přebalu, mám ten původní, protože nejsem moc velký fanda filmových vidání.

Jedinečný a děsivý námět, protože kdo v téhle době věří, že jsme ve vesmíru sami? 

Úspěšným klíčem k přečtení knihy je zapomenutí na to, že autorka z hlavy kdysi vytáhla Stmívání. Protože tohle není Edward, Jacob nebo Bella. Tenhle romantický příběh je surovější, akčnější a dramatičtější, než se kdy upíří sáze povedlo. Jakmile ale vymažete z hlavy všechny představy naivní holky z Forks, zažijete čtenářský trans. Budete jenom číst a číst, všechny lidské potřeby vymizí, zůstanete jen vy a Hostitel.

Nádherně vykreslené jsou v knize duše. Jejich jména, touha dělat svět lepší. Jdou si tvrdošíjně za svým a myslí si, že pouze zbavují planetu špatností. Nevidí, že vlastně zabíjí.

 Nejlepší dílo, které kdy Stephenie napsala.

Román jsem si vybrala kvůli jeho děsivě skutečnému tématu, sice neustále hořekuji nad romantickými blbinami, které jsou do světa vpouštěny, ale jednou za čas si i cynik jako já potřebuje odpočinout od bitek a krve stříkající pět metrů do vzduchu a Hostitel byl přesně to, co jsem potřebovala k uklidnění.

Abych ale jenom nechválila. Občas mě pěkně štval Jared. Snažila jsem se být tolerantní, ale někdy mě jeho bezohlednost co se Wandy týče iritovala. A jako poslední byl otevřený konec, který mi zároveň způsoboval muka i přiblblý úsměv. Ale možná byl tento způsob ukončení lepší, protože když je otevřený konec, je těžší něco zkazit.