Kniha se tváří jako fanatsy román, ale ve skutečnosti se jedná
spíše o nepromyšlenou „pohádku“ pro náctileté dívky.
Autorka už od prvních vět působí jako člověk, co si jednoho
dne sedl do křesla a řekl si, že napíše knihu. Román sice
Kristina Hlaváčková napsala (a to docela dlouhý), ale kvantita
není kvalita. V Čarodějce převažují valnou její část
jednoduché věty, které vedle dalších jednoduchých vět působí
opravdu jako pěst na oko.
Hlavní hrdinkou je princezna Elena, která ve věku osmi let dokáže
porazit většího a staršího chlapce v zápasu, ochraňovat
nevinné a komunikovat s draky. Knize by prospělo, kdyby autorka
Elenu „postaršila“ nebo z ní nedělala superhrdinu. Možná je
paní Hlaváčková feministka, nebo ji baví vytvářet postavy s
charakterem „Marry Sue“, ale na tohle ji prostě neskočím. Mojí
sestře je osm a nevypadá, že by chtěla pronášet ohromující
proslovy nebo se vrhnout s křikem na elfy. Takže zde nastal
největší kámen úrazu – Elenina převyspělost. Působí
neuvěřitelně a prostě je na první pohled vidět, že je to
fikce, tohle se prostě nemůže stát.
Kromě Eleny tady byl také její kamarád a ochránce Michael.
Jednou za čas se objevil, aby odříkal svou větu, většinou něco
ve smyslu „Tohle je blbost,“ k Eleně, nebo „Ubliž ji a nakopu
ti zadek,“ k ostatním postavám, co se občas mihli kolem. Na
vedlejšího hrdinu nevypadal špatně, ale autorka mu nedala možnost
k rozvoji. Vždy ho spíše nechávala postávat v Elenině stínu a
jen občas se o něm zmínila.
Je opravdu zajímavé, jak se někteří spisovatelé snaží
zachránit svoje dílo a nacpou do děje draky. Jako by očekávali,
že z té hrůzy, co vytvořili udělají oceňovaný fantasy román
jen díky drakům. Už je opravdu otravné, jak se objeví všude,
kde autorům dojde představivost. Kristina Hlaváčková udělala z
rozzuřených saní krotké mazlíčky, kteří se mohou přetrhnout,
aby mohli pomoci princezně, která je opravdu vyjímečná a má
část jejich krve, přičemž má princeznin dráček mazlivé jméno
Charlik.
Čarodějka je neúspěšná snaha o originální fantasy se silnou
hlavní hrdinkou. Výsledek ale působí jako nepřehledná a
nepromyšlená změť klišé z oblíbených a známých knih s
draky, čaroději, elfy a dalšími nadpřirozenými postavami.
Naprosto nechápu, proč autorka do už tak zamotané knihy dávala
dvě dějové linie. Nijak se na konci nespojily, takže působily
rušivě, protože rozehrávaly úplně jiný příběh, než jaký
měla Elena s Michaelem. Otupující byl taky okamžik, kdy se z
kapitoly na kapitolu přeskočilo o nějakých osm let dopředu.
Hlaváčková měla snahu, ale jde vidět, že do Čarodějky nešla
stoprocentně. Bojové scény, které měly působit drtivě a akčně
se jen líně prohnaly kolem a zanechaly za sebou nudný dozvuk a ani
spousta záhad a rádoby drsných úmrtí nezachrání to, že kniha
je prostě nijaká a velmi podprůměrná.
Můj názor
Kniha mě už od začátku nudila, jak kvůli stylu psaní, tak díky
nesympatické hlavní postavě, která byla otravná a prostě všude.
Kristina Hlaváčková působí, jako by se snažila o dalšího
Eragona, ale její dílo vyznělo suše a zvraty, kterými se snaží
čtenáře zaujmout, se hned na začátku odhalí, protože kniha je
jedno velké klišé. Rozhodně jsem byla na konci ráda, že jsem
konečně u konce a celé to mučení je za mnou. Druhý díl si
nehodlám přečíst ani za zlaté prase, rozhodně ne po tom, co se
mi dostala do ruky Čarodějka.
1/5
Informace
Napsala: Kristina HlaváčkováNakladatelství: Fragment
Počet stran: 368
Vazba: pevná s přebalem
No, po asi 20 negativních recenzích už na tvrdo vím, že si knihu nepřečtu. Já jsem vlastně nikdy nevsázel na české autory. Hezká recenze :-)
OdpovědětVymazatNečti, je to blbost :D Díky :)
VymazatNemáš zač ;) A jako s tím pokračováním - ono nějaké bude? O.o NO, tím Fragment moc dobře neinvestuje.
VymazatMám takovej dojem, že mají být ještě dva díly.. zdá se, že Fragment se spíše snaží ukázat, že podporuje české spisovatele, kterých momentálně není zrovna moc. Ale myslím, že u tohohle díla šlápli vedle..
Vymazat