Druhý díl oblíbené španělské série pro děti přináší stejně zábavy a skrytého humoru jako ten první a Elvira Lindo dokazuje, že ačkoliv to tak nevypadá, její hrdina oplývá neuvěřitelnou dávkou smůly a mazanosti.
Chudák Manolito se (co se týče stylu psaní) drží prvního dílu a místo na sebe navazujících kapitol je tvořen krátkými povídkami. Lindo vsadila na historky z dětství, které působí uvěřitelně, zároveň jim ale dala i trochu ironického nadhledu, díky kterému se kniha nemusí líbit jen dětem.
Jako hlavní přednost Chudáka Manolita bych viděla v povedených ilustracích a jeho délce. "Povídky" jsou tak akorát dlouhé, aby se malí čtenáři nezačali nudit, zároveň jim ale nechybí zápletka, rozuzlení ani závěr.
U mě byl hlavní kámen úrazu můj věk. Po Manolitovi Brejlounovi mi přišel druhý díl série stejný a předvídatelný. Se začtením jsem problém neměla, jen jsem si knihu neužila tolik, jak jsem čekala.
Autorce ale nelze upřít smysl pro humor a cit pro dobré využití nadsázky. Navíc dokáže odhadnout, kdy se hodí použít naivní dětské kouzlo, a kdy je lepší udělat z hlavního hrdiny krále sarkasmu.
Tato kniha by neměla v knihovně chybět především fanouškům Mikulášových patálií, malým rošťákům a jejich rodičům, kteří si nevědí rady s tím, jak svou ratolest potrestat. Chudák Manolito poradí se všemi nesnázemi a získá si tak oblibu každého dítěte hledajícího knižního hrdinu, který se mu podobá.
6/10
Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Omega
Autorka: Elvira Lindo
Nakladatelství: Omega
Série: Manolito Brejloun
Díl: 2.
Žádné komentáře:
Okomentovat