čtvrtek 15. ledna 2015

Konec Věčnosti

 Vítejte ve Věčnosti!

Věčnost - místo, kde skupina vybraných šťastlivců provádí změny skutečnost, kterými mohou i díky tak nepatrné změně jako je rozvázaná tkanička zabránit válce, která ještě nenastala. Věčnost je i místo, kde pracuej Andrew Harlan jako provozní technik, což je povolání, kterého se většina obyvatel Věčnosti štítí. Stačí jedna naptrná událost a Harlan zjišťuje, že vše, co až dosud věděl o Věčnosti, byla lež.

Otec robotiky po "třech pravidlech" přesedlal na alternativní světy, kde vybudoval mocnou korporaci vyvolených ovládající osud lisdtva. Svět, který z dálky působí jako utopie je ve skutečnosti temné místo plné intrikujících vědců.

 


Slabší začátek

Začátek knihy je ve stylu "čti a na nic se neptej, stejně se to dozvíš až na konci". Proto je trochu vláčný a slabší. Celý zážitek z knihy pramení právě z toho, jak se postupně začnou všechny souvislosti spojovat a vytvoří Harlanovu minulost, podstatu Věčnost, celý příběh.


Málo stran, velký dojem

Isaac Asimov píše čtivě - o tom nejde debatovat. Jeho knihy obsahují plno odborné terminologie na dané téma, což mnohokrát ztěžuje čtení, na druhou stranu romány pak působí opravdu věrohodně a i celkově se zvětší zážitek z četby, takže i když má jen něco přes 200 stran, je to jako číst 500 stránkový román.

Andrew Harlan

Celým dějem provází hlavní postava Harlan, který je jen provozní technik, takže se do všech tajemných zákoutí Věčnosti nedostane (což je vážně škoda!). Nejsem si jistá, jak ho vnímat - v jednu chvíli mi přišel opravdu rozumný, v další nepřiměřeně vyváděl. Každopádně jednou z nejzajímavějších částí je jeho povolání. (Koho by napadlo, co všechno obnáší být provozní technik?) 

Romantická stránka

V celé dějové lince se kromě všudypřítomných intrik a tajných společenství objeví i nějaká ta romantika, i když se rozhodně nejedná o nejnovější Rosamunde Pilcher. Jenže právě díky své práci s dámou svého srdce Harlan nemůže navázat hlubší vztah, takže se rozhodne vzít situaci do svých rukou a vše zkomplikuje ještě více.

Asimova nejlepší kniha

Příběh se proplétá jako had a pokud nečtete pozorně, nic nepochopíte. Kniha vyžaduje maximální soustředění, na oplátku ale poskytne opravdu super zážitek, který nezmí dlouhou dobu po dočtení. Já, robot je briliantní soubor povídek, mé nejoblíbenější dílo Isaaca Asimova považuji právě tento román (zatím - je možné, že se v budoucnu můj názor změní). Je mnohem hlubší a realističtější, než by se od podobného tématu dalo čekat.

Doporučuji

Konec Věčnosti působí (aspoň na mě) jako silně návyková droga. Po jedné kapitole musíte přečíst další a po ní ještě jednu, takže se normální - dvacetičtyř hodinový - den zdá nespravedlivě krátký. Přestože je v knize pár "chyb" (například naprosto nečekaný přeslazený konec), řadí se mezi jedno z nejlepších čtení, které jsem kdy měla v ruce a jsem si jistá, že se k němu ještě mnohokrát vrátím.

9,5/10

Napsal: Isaac Asimov
Nakladatelství: Albert
Počet stran: 208

Žádné komentáře:

Okomentovat