Svět knihy

Svět knihy probíhal v Praze od čtvrtka do soboty na Výstavišti a bylo to poprvé, co jsem se tam objevila. Samozřejmě tam, kde bydlím to mám všude daleko a musela jsem tedy cestovat vlakem.

A to jsem málem nejela vůbec, protože mě příbuzní nechtějí pouštět samotnou a nikdo se mnou jet nechtěl. Naštěstí mám taťku fotografa a tak napsal email a díky bohu dostal akreditaci. A právě můj otec je důvod, proč tady budou poprvé za celou dobu nějaké dobré fotky, protože na ty moje se nedá dívat, neb můj telefon už není to, co býval.

Hrozně mě to mrzí, ale prošla jsem asi třičtvrtě výstaviště, což je strašné, ale měla jsem s sebou babičku a ta má něco s nohou, takže když ji otekla, tak jsme si museli jít sednou do kavárny, aby si odpočinula.

Ale k tomu hlavnímu. Miluji vychloubání. Všechny knihy, které jsem si na veletrhu koupila jsou z nakladatelství Jota, neb jsem chudý student a sleva pro blogery byla lákavá a na mě zapůsobila jako dokonalá past. Pápá, penízky.

První kniha, předloha k filmu Strom od Judy Pascoe je o holčičce, která je poloviční sirotek a každý den myslí na svého zesnulého otce, až najednou uslyší jeho hlas vycházet ze stromu na zahradě. I když se bojí, nakonec neodolá a vyleze do koruny stromu a začne si s otcem povídat. Zatím jsem nakoukla na nějakých šest prvních kapitol (jsou vážně kraťoučké) a vypadá to na takový ten psychický román dobrý na zamyšlení a mě osobně se líbí, že vypravěčka je malá holčička, která mnohdy nechápe věci, co její maminka dělá ze stesku po otci, takže se občas musí člověk zastavit a zamyslet nad tím, co právě přečetl.

Druhá kniha se jmenuje Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Graficky je naprosto úžasně zpracovaná, obálka vypadá hodně tajemně a pod přebalem je kniha krásně červená. Už je to nějaký čas zpátky, kdy jsem četla na Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti recenzi, takže si ji už moc nepamatuji, ale vím, že autorka chválila příběh i fotky vevnitř. Když jsem k tomu připočetla fakt, že mě hodně zaujala anotace a super cena, musela jsem po ní ihned šáhnout. Takže se na ní co nejdříve (pravděpodobně hned potom, co dočtu Strom) vrhnu.

Další knihu už věšina knižních blogerů četla, takže dopodrobna román Easy? představovat nemusím. Na první pohled vypadá kniha celkem mile, ale nemám žádnou chuť se na ni ihned vrhnout, takže si ji s největší pravděpodobností přečtu až o víkend, protože se mi dobře odpočívá s nějakou tou romantikou. Jen mě trochu irituje anglický název a jméno autorky převedené do češtiny, protože je to jako pěst na oko.

Za padesát korun jsem koupila taky první díl série Chaos, Hlas nože, což mě obrovsky potěšilo, protože jsem si ho chtěla přečíst už dříve a za padesát korun jsem ho musela koupit.

Když jsem dočetla Deník Anny Frankové, dlouho jsem pátrala po něčem podobném a nakonec našla Deník 1938-1945. Nebyla jsem si úplně jistá, jestli si ho mám pořizovat, protože občas prostě nemám na to, číst o hrůzách holocaustu, ale dočetla jsem se, že Helga Weissová, která knihu napsala byla mimo jiné i v koncentračním táboře v Terezíně a to nakonec rozhodlo pro koupi, protože bydlím kousek od Terezína a každý víkend se přes něj chodím projít. A mimo jiné se mi opravdu zalíbili kresby, které Helga kreslila.

Poslední kniha vlastně není tak úplně moje, ale sestry. Protože nemohla jet s námi, dostala jsem peníze a úkol, vybrat něco dobrého sama. Sestřičce je sedm let, ale několikrát mi zdůraznila, že pohádky nechce, protože přece není malý dítě. Takže jsem úplně bezradná lítala po výstavišti od stánku ke stánku a hledala něco pro děti, co není pohádka. Fakt jsem si nevěděla rady, ale u stánku Joty jsem zahlédla Magyka a bylo po vybírání. Sestra je z něho úplně bez sebe nadšením a mám pocit, že s ním i spala.

Svět knihy se opravdu povedl, paní od Joty byla velmi milá a dokonce jsem potkala paní, kterou znám, ale neměla jsem tušení, že taky píše knižní blog. Takže za mě mohu řict, že jsem si den užila a příští rok určitě jedu zase, protože byl skvělý pocit chodit a na každém kroku vidět člověka se stejnou láskou ke knihám, jako mám i já.

A co vy? Co jste si nakoupili?